Patroni obce Nový Malín - sv. Jan a Pavel

OBRAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY SV. JANA A PAVLA, PATRONŮ OBCE A TRDICE S NÍM SPOJENÁ

Farář Mayer, ve svém článku z roku 1926 apeluje na farníky, aby se vrátili k zbožné tradici svých předků, kteří úctu k patronům zavedli, podle něj se tak muselo stát před více než 200 lety (tedy někdy kolem 1726)  pro nás tedy před přibližně 300 lety. Tehdy celá obec přijala slavností přísahu, že každý rok v den sv. Jana a Pavla 26. července, se zdrží všichni obyvatelé jakékoliv činnosti a budou světit svátek těchto patronů. Tento závazek byl přijat poté, kdy Frankstadt (současný Nový Malín) postihla nějaká živelní katastrofa a uctívání světců tomu mělo v budoucnu zabránit. Pravděpodobně tehdy vznikl kult mučedníků a patronů dobré úrody a do kostela byl pořízen jejich záslibný obraz. Svatí mučedníci Jan a Pavel podle tradice dokáží čelit krupobití, bleskům, odvracet déšť nebo se za něj přimluvit, vyvolat sluneční svit, zkrátka pomoci rolníkům, aby jejich úroda byla co nejlepší. Každého 26. června se pak konalo procesí klem Frankstadtu kolem kapliček a křížů, při nichž byl nošen v čele procesí obraz světců a malba tím značně trpěla.

Lze si představit, že uctívání patronů během let ochabovalo a znovu se obnovilo v roce 1813 po Božím dopuštění, které v tomto roce postihlo Frankstadt, Plechy, ale také Hrabišín a Olešnou. Obce postihla tak silná bouře, že si obyvatelé mysleli, že nadešel soudný den. Místní potoky se rozvodnily, zaplavily cesty, strhly mostky, voda odnášela vše, co se jí postavilo do cesty, povodňová vlna dosahovala 180 cm, byla zničena velká část úrody. Je tedy možné předpokládat, že obraz byl v roce 1813 renovován a přemalován, protože je na něm zachycena fara, která byla postavena v roce 1808.

Pod obrazem jsou dva nápisy. V prvním jsou členové obce vyzývání, aby uctívali tyto své patrony. Ve druhé, se píše: "Prosíme, ó Pane! Ochraňuj nás, Tvé služebníky v nepohodách prostřednictvím našich dvou svatých patronů."

Podle zmínky ve farní kronice, zástupci obce při slavnostní mši pokládali k obrazu patronů věnce. Rádi bychom společně s Římskotalickou farností Nový Malín a Obci Nový Malín obnovili a vrátili do paměti současníků tuto pozapomenutou tradici. 

Zdroj: Drahomír Polách, Historické toulky Šumperskem III, celý článek si můžete přečíst zde

KOSTEL NAROZENÍ PANNY MARIE V NOVÉM MALÍNĚ

(Autorka textu: Dagmar Koverdynská, zdroj: Malínské noviny)

Kostel měl Frankštát brzy po svém založení. Nalezený vkladový lístek s letopočtem 1031 ale určitě není původní. O tom, že zde kostel stál už dávno, svědčí dva zvony označené letopočty 1412 a 1460. Dokázat jeho existenci lze však až později. V roce 1578 je vícekrát v šumperských městských knihách uváděn jako evangelický farář ve Frankštátě Bartholomaus Scholz. Krátký čas zde působil i děkan Lautner, který byl za čarodějnických procesů v r. 1685 v Mohelnici upálen. Po jeho smrti byly frankštátská i šumperská fara přiděleny k jednomu děkanátu.

Všechny snahy naší obce po získání vlastní fary byly dlouho bezvýsledné a narážely na odpor šumperských farářů. Teprve, když se r. 1715 obrátili naši farníci přímo na císaře, povolil olomoucký kardinál a biskup zřízení fary od roku 1728 a k farnosti měly patřit obce Frankštát, Hraběšice, Krásné, Plechy, Třemešek a Loučky, celkem 224 usedlostí.

Zřízení fary předcházela velká kostelní přestavba v barokním slohu, která začala roku 1724 a byla dokončena r. 1727. Roku 1808 byla postavena nová fara a kostel byl zvětšen do dnešní podoby. Je zasvěcen narození P. Marie. Tři nástropní fresky zachycují některé výjevy z jejího života (Navštívení, Svatba, Nanebevzetí). Malba není datovaná ani podepsaná. Mohla by pocházet z let 1730-40. Není vyloučeno, že je dílem přímo Johana Handkeho, který působil na severní Moravě a vyzdobil zde několik kostelů.

V levém postranním oltáři je obraz sv. Anny s Marií a Ježíškem, dílo vídeňského malíře Bocka, který stvořil velký počet maleb, z nichž především vyniká obraz na hlavním oltáři dómu sv. Štěpána ve Vídni. Obraz v našem kostele z r. 1667 je darem zdejšího rodáka rytíře von Höchsmanna (1792-1859), který působil jako kanovník v Brně. Pochován byl zde a jeho honosný mramorový náhrobek se dodnes zachoval na zdejším hřbitově. Pravý postranní oltářní obraz sv. Petra a Pavla je cenný tím, že v jeho dolní části je zachycen pohled na kostel a jeho bezprostřední okolí kolem r. 1800. Oba postranní oltáře jsou zdobeny dřevěnými sochami z počátku 18. století. Monumentální, 10 m vysoký klasicistní hlavní oltář s bohatou ornamentikou, ovládá svou architekturou celý prostor kostela. Dřevěná rokoková kazatelna se stříškou má hodnotnou řezbářskou výzdobu. V lodi kostela je rozmístěn soubor 14 obrazů křížové cesty. V druhém patře dvoupatrové kruchty jsou klasicistní varhany, které v roce 1829 zhotovil olomoucký varhanář A. Oranský.

Detaily o kostelu Narození Panny Marie: cs.wikipedia.org

Kostel je památkově chráněn od 3.5.1958: památkový katalog